Anglické listy

Veselé i vážné postřehy ze životy za Malou louží

Anglické listy nyní i na blogu Idnes.cz

damijo.blog.idnes.cz

Stojí za kliknutí (na link, ne na obrázek)

http://echomagazin.com

Magazín pro Čechy a Slováky ve Velké Británii a Irsku.
http://echomagazin.com 

Věřím, věříš, věříme. Věříte?

Víra, křesťanství, náboženství

Vzkazník

Pošli emila

Klikni a uč se anglicky hravě

free vocabulary games

Oběšenec - anglická klasika

Střípky a postřehy

Anglické Velikonoce

Velikonoce je krásný slovanský název toho, čemu angličtina říká Easter. Etymolog – amatér by mohl anglický název odvozovat od slova East – východ, s poukazem na to, že Velikonoce se začali slavit na východě a postupně se přesunuli do celého světa.

Takovýto etymolog by však byl vedle jak ta jedle, protože Velikonoce se sice začali slavit na východě, konkrétně Židy v Izraeli (lépe řečeno ještě za jejich pobytu v Egyptě), nicméně s názvem to nemá nic společného.

 

Existují minimálně tři různé teorie pro vznik pojmenování Easter. Je jasné, že na křesťanském  poselství Velikonoc se přiživily různé pohanské tradice. Velikonoce jsou tak brány také jako svátky jara, života, něčeho nového. Proto by toto slovo mohlo souviset se skandinávským slovem Eostur, označujícím jaro, případně se jménem saské bohyně úsvitu a východu Eastre (Ostary). Není nezajímavé, že ve starověké Fénicii a Mezopotámii uctívali bohyni Aštoret (Ištar). Jednalo se o bohyni plodnosti a sexu a jejím symbolem bylo vajíčko a zajíc.

 

V Anglii příchod Velikonoc ohlašuje masopustní úterý, Shrove Tuesday, které je spíše známé pod názvem Pancake Day neboli Palačinkový den. Nikdo přesně neví, proč jsou s tímto dnem spjaty právě palačinky, historikové ale předpokládají, že je to proto, aby se zkonzumovaly zbytky tuku, másla a vajec, tedy jídel o nadcházejícím přísném čtyřicetidenním půstu zakázané. 

 

Světově unikátní akce se toho dne koná už od roku 1445 ve městě Olney v hrabství Buckinghamshire. Je to speciální palačinkový závod, Pancake Day Race. Koná se na památku hospodyně, která v oden den smažila palačinky, když tu náhle zaslechla zvon, zvoucí ke zpovědi, i vyběhla ven, nechavši na sobě zástěru a v ruce stále drživše pánvičku. Od té doby se pořádají závody, kterých se tradičně smí zúčastnit jen ženy, a ty navíc musí být oděny v sukni, mít zástěru a na hlavě čepeček. V ruce drží pánev s rozpáleným olejem a palačinkou. Přesně v 11.55 závod startuje na tržnici a účastnice se snaží co nejrychleji zdolat vzdálenost 375 m ke kostelu, přičemž musí palačinku třikrát otočit ve vzduchu, v kostele jí odevzdat zvoníku a za to od něj dostat polibek. Rekord z roku 1997 drží hospodyně, jíž se to vše podařilo za 63 sekund.

 

Další palačinková tradice se drží ve škole v londýnském Westminsteru. Zvoník Westminsterského opatství odvede v 11 hodin dopoledne skupinku nadšených chlapců na hřiště školy, kde na ně čeká kuchař s velikánskou palačinkou na pánvi. Tu na povel vyhodí přes pětimetrovou překážku a chlapci se snaží utrhnout z ní co největší kus. Ten, komu se to podaří, dostane od děkana školy finanční odměnu.

 

Co se týče samotných Velikonoc a jejich tradicí, malování vajíček není vůbec rozšířeno a nepamatuji se, že bych tu kraslici někde viděla, i když to prý někteří lidé dělají. Vajíčka se zde samozřejmě vyskytují, a to v čokoládové podobě. Nejsou však obalena staniolem s veselými motivy kuřátek a zajíčků, nýbrž zcela nepoeticky nesou díky svým příchutím loga tyčinek Mars, Snickers, Bounty, lentilek Smarties, k vidění jsou ale i vajíčka s Barbínama či Bořkem stavitelem. Oproti českým vajíčkům jsou poměrně velká a hlavně zabalená v krabici. Prodá se jich značné kvantum a dočetla jsem se, že před pár lety jich čokoládárenská firma Cadbury prodala tolik, že kdyby se postavily na sebe, byly by devětsetkrát vyšší než Mount Everest. Jestli je to však pravda, nevím.

 

Vajíčka v Anglii nosí zajíc, beránka neznají. Zajíc navíc vajíčka poschová různě po domě či zahradě, a pak se na ně pořádá velký hon zvaný Egg hunt. Kdo vajíčko najde, může ho hned zbaštit, takže samozřejmě kdo víc najde, ten víc sní.

 

Školy udržují tradici velikonočních klobouků zvaných Easter bonnet, jež by se pak správně měli nosit na nedělní sváteční bohoslužbu. Původně si tak ženy dopřávaly po období postního odříkání něco pěkného na sebe, ale dnes už se to trochu překroutilo a děti vyrábějí klobouky většinou z papíru, někdy i látky, a ozdobí je jarními a velikonočními motivy květin, vajíček, zajíčků, kuřátek, prostě co koho napadne a zvládne udělat. Často se pak pořádají soutěže o nejkrásnější klobouček.

 

Pomlázka samozřejmě v Británii neexistuje a když se o ní dozvědí, vyvolá to spíše pohoršení a komentáře o sadismu a násilí než cokoli jiného. Málokdo však ví, že i v Anglii existuje stará lehce násilnická tradice, jež káže ženám druhé pondělí po Velikonocích posadit své manžílky na židli, přivázat je a jako výkupné vymáhat nějaké ty drobné. Muži jim to druhý den oplácí, ale nechtějí nazpět peníze, nýbrž žádají si o polibek. Ženám tak vyjde tato tradice laciněji.

 

A ještě jeden divný zvyk, byť ne tak dodržovaný, v Anglii mají – o Velikonocích pouští draky!

Poslední komentáře
22.04.2009 13:03:39: smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}
16.03.2009 11:44:34: smiley${1}
 
Alena Damijo. Anglické listy. (c) Veselé i vážné postřehy ze životy za Malou louží.