Anglické listy

Veselé i vážné postřehy ze životy za Malou louží

Anglické listy nyní i na blogu Idnes.cz

damijo.blog.idnes.cz

Stojí za kliknutí (na link, ne na obrázek)

http://echomagazin.com

Magazín pro Čechy a Slováky ve Velké Británii a Irsku.
http://echomagazin.com 

Věřím, věříš, věříme. Věříte?

Víra, křesťanství, náboženství

Vzkazník

Pošli emila

Klikni a uč se anglicky hravě

free vocabulary games

Oběšenec - anglická klasika

Homepage

Učitelské tipy, triky, strategie.

 

 Mít dítě, to je vojna. A válka se nevyhrává jen (pře)silou, ale také duchaplnými a promyšlenými strategiemi.

 

 Letos se pole mé učitelské působnosti rozšířilo o prcky ve škole nejprckovatější, tzv. Reception. V zemi české se jedná o ekvivalent první třídy, tady je to předjednička, předškola, přípravka. Prckové přijdou ze školky zvyklí volně se pohybovat po třídě, mluvit kdykoli a sedět kdekoli. V Reception se jim uzda trochu zkrátí, ale ne úplně, proto čerství prvňáčci, právě vzešlí z Reception, mají ještě lehkou tendenci volně se pohybovat  a mluvit kdykoli. Aspoň druháci už mají jakýs takýs režim.

 

Dneska jsem si natvrdo uvědomila, že nemá smysl neustále prckům opakovat, že hrají-li si, mají si hrát tiše, a potřebují-li mluvit, tedy pouze šeptem (proč mají děti vlastně pořád sklony k tomu mluvit tak HLASITĚ??). A tak si ty starší děti řeknou, že když mluví někdo jiný, proč ne já, a z třídy se bez důsledného zakročení mohou za okamžik ozývat zvuky džungle.

A tak mi došlo, že buď a) můžu děti neustále přeřvávat mohutným T I CH O!!! což způsobí pětisekundový klid ve třídě a týdenní klid na lůžku s bolestí v krku pro mě, anebo za b) začnu využívat duchaplné a promyšlené strategie.

 

Většinu takovýchto strategií může využít kdekdo, a věřím, že spousta z vás mi seznam ráda doplní a rozšíří. Nuže, zde je má kuchařka oblíbených a osvědčených receptů na získání ticha a pozornosti:

 

ZVONEK. Domluvte si předem s dětmi, co chcete, aby přestali nebo začali dělat, když slyší zvoneček (kromě běhu k vánočnímu stromku). Když zvoním ve třídě rolničkou, zavěšenou na krku plastové žirafy, je to děti pokynem k ukončení bezprostřední činnosti a návratu na místo. Zvuk rolničky je jemný, veselý a přátelský, děti ho milují a já nemusím ani otevřít pusu a už se děje, co mé srdce ráčí. Kolegyně, která má velký dům, mi vyprávěla, že zvonečkem svolává rodinu k večeři a funguje to prý výborně.

 

NEZVEDEJTE HLAS, ZAČNĚTE ŠEPTAT. Děti jsou zvědavci zvědaví a milují tajemství a dobrodružství. Nejhlubšího ticha a nejlepší pozornosti ve třídě jsem kolikrát dosáhla tím, že jsem začala „nahlas šeptat“. Někdy jsme měli dokonce šeptací hodinu. Celé to začalo tím, že jsem jednou na podzim ztratila hlas a nic jiného než šeptat jsem nezvládala, a tak jsem vyhlásila šeptací den a děti to nadchlo natolik, že zase šeptali na mě a pohledem metali blesky na ty, kdo se odvážili mluvit normálně. Já se nemusela namáhat a ještě jsme si užili kus světa.

 

NECHŤ PROMLUVÍ MAŇÁSEK. Nedávno jsem sledovala pořad o tom, jak je pro malé děti přínosné zapojit do výuky maňáska či loutku. Protože jsem od dětství starý komediant, prošmejdila jsem školu a našla krabici plyšových zvířecích maňásků a posadila je na radiátor. Pak jsem se jedno pozdní odpoledne snažila dětem vysvětlit, co mají dělat, a hmatatelně cítila, že mluvím do vzduchu a že mě maximálně poslouchá parapet na okně. Nasadila jsem si tedy na ruku plyšového velblouda a požádala ho, aby dětem vysvětlil, co mají za úkol. Velbloud zamnul hubou a skřehotavě se dal do vysvětlování. Najednou se probudili i zadňolavicoví spáči a s nadšením poslouchali žlutého velblouda s bejsbolovkou na hlavě, a pak se neméně ochotně dali do díla. Od té doby jsme se ještě spřátelili s koněm Fredem, který čte dětem příběhy, případně vysvětluje matiku a angličtinu.

 

ZAHRAJEM SI NA VOJÁKY... Znáte to. Někam se vypravujete, ještě jste doma a už jste tam měli být před pěti minutama, tohle dítě se vybavuje, tohle nemůže zavázat tkaničku, tohle strká tamto dítě, napomenete jedno, mezitím začne druhé, napomenete druhé a zatím se první začne vesele bavit se třetím, napomenete první a třetí, mezitím... atd. Nezapomeňte, mít děti, to je někdy vojna. Na vojně se ovšem musí poslouchat a velitelem jste vy. Moje třída miluje, když najednou sepnu podpadky a zakřičím Pozor! a pravice se promění ve zdravici. Děti opravdu zpozorní hned při „Po-“, „-zor“ už dořeknou se mnou, zasalutují a já jen vydám příkaz k tichému pochodu. A oni ukázkově pochodují.

 

VYPÍCHNUTÍ DOBRÉHO CHOVÁNÍ je velice efektivní způsob jak zacpat pusu i největšímu paviánu. Zaměřte se na pozitivní místo negativní. Zanechte výrazů typu „Přestaň, Petříku“, „Buď zticha, Pavlíku“ a namísto toho se uznale podívejte na Karlíka a dostatečně nahlas proneste: „Výborně, Karlíku, sedíš tak krásně a tiše.“ Pochvalte pár dalších Karlíků a uvidíte, že Petříci a Pavlíci zmlknou natotata. Je mi jasné, že tato metoda se lépe uplatňuje ve skupině více dětí, ale věřím, že i v menší skupině či rodině pomáhá zaměřit se více na pozitivní než negativní.

 

SAMOLEPKY. Za mých mladých let jsme dostávali v první třídě maximálně sluníčka do notýsku, v Anglii teď děti dostávají za odměnu samolepky s texty typu Velmi dobře, Hodný chlapec – děvče, Skvělý matematik ba i Snědl jsem celý oběd. Samolepky se lepí na školní uniformu a je velká čest mít jich hned několik. V rozeřvané třídě vezměte své samolepky a jděte olepit toho jednoho (jediného?), který neřve, a demonstrativně se začněte rozhlížet po dalších. Během chvíli ztichne i ten největší křikloun a bude předpisově sedět a ve třídě uslyšítě na zem spadnout i vlas.

 

ODPOČÍTÁVÁNÍ, to už je metoda tvrdšího rázu. Trvá ti půl hodiny vyndat sešit z tašky? Máš na to pět vteřin, jedna, dva, tři, čtyři, pět! Většina mých svěřenců na to reaguje perfektně a loni mě dokonce jeden chlapeček s ADHD někdy vyloženě prosil, abych mu dala určitý časový limit.

 

KDO DŘÍV? Metoda obzvláště vhodná pro tvrdohlavé a zatvrdilé záškodníky. Všichni už jsou seřazeni, jenom Honza a Lukáš si pořád hrají. Ne, že by nevěděli, že se mají seřadit, to ví moc dobře, ale prostě je baví neposlouchat a vyčkávat, co uděláte. Když nepomůže metoda zvonečku, šeptání, samolepek, vojáků, odpočítávání a přijdou na řadu výhružky (vhodné propojit právě s metodou odpočítávání), které také nepomůžou, není od věci uplatnit právě metodu Kdo dřív? Obzvlášť chlapci díky své soutěživosti reagují výborně. Klidným hlasem proneste tedy něco na způsob: „To by mě zajímalo, kdo je schopný se zařadit dřív, jestli Honza nebo Lukáš.“ Většinou vystartují ještě předtím, než dořeknete větu.

 

IGNORACE. Někdy děti provokují záměrně, někdy si jen víceméně nevědomě snaží získat pozornost. Ťuká tužkou do stolu? Požádáte ho, aby přestal, a on ještě přitvrdí? Dělá to často? Zde je na místě nasytit dítě pozorností, ovšem pozitivní. Kdykoli je hodné, pochválit, ocenit úspěch, všimnout si snahy. Někdy je ovšem zapotřebí takového žáka, resp. jeho chování, prostě ignorovat. Klidným hlasem mu oznámím, že se mi jeho chování nelíbí, požádám ho, aby přestal, když to neudělá, oznámím jemu, potažmo třídě, že to, co dělá, je neskutečně nudné a že to prostě nebudu ani komentovat, ale že s tím nesouhlasím a pokud v tom bude pokračovat, samozřejmě si za to ponese následky. Většinou toho dotyčný nechá, pokud ne, nese si následky a to tak dlouho, dokud se nenaučí, jak se chovat při hodinách. Láska musí být neústupná.

 

METODA VRAŽEDNÉHO POHLEDU. Dělá, co nemá? Zase pošťuchuje spolužáka? Opět drobí gumu na kousky? Nekřičím. Neřvu. Zanechám výkladu a pozorně se na rušitele zadívám. V okamžiku, kdy zachytí můj pohled, oči vyvalím a upřeně se na hledím. Metoda funguje od navázání očního kontaktu do max. čtyř sekund. Maximálně.

 

„SÝÝÝÝÝÝÝR“. Způsob obzvláště vhodný pro rozdivočelou a rozhádanou třídu. „Tak schválně, kdo dokáže sedět nejtišeji s rovnými zády a krásně se usmívat!“ Úsměvná složka je velice důležitá, protože děti příjemně naladí a navíc získají pocit, že si tak trochu hrají, ne že musí otravně tiše sedět.

 

BODOVÝ SYSTÉM. Metoda dlouhodobá, účinná, báječná. Na podobném principu stojí i ona samolepková. U nás máme také tzv. star chart, doslova mapa hvězdné oblohy, v přeneseném slova smyslu tabulka, kde děti dostávají za splněný požadavek nebo dobré chování puntík a za tři puntíky hvězdičku. Za určitý počet hvězdiček přichází odměna, např. v naší škole minidiplom, za více hvězdiček cena. Tuto metodu jsem zažila i v jedné rodině, kde si dítko za určitý počet hvězdiček mohlo třeba vybrat nějakou menší hračku, nebo šlo na zmrzlinu nebo tak něco.

 

METODA LEDU. Nutno dětem předem vysvětlit, pravděpodobně bude nutné  vysvětlit ještě několikrát, ale tak to s dětmi bývá. Tato ledárna v zásadě využívá principy v Čechách i Anglii oblíbené hry na sochy. V okamžiku, kdy chcete získat pozornost, hlasitě tleskněte a zvolejte: Zmrzni! Děti se musí zastavit přesně v tom okamžiku a té pozici, kde uslyší váš hlas, a vyčkat dalších pokynů. Žáčci to mají velmi rádi, protože je to opět hravé a nenásilné.

Žádné komentáře
 
Alena Damijo. Anglické listy. (c) Veselé i vážné postřehy ze životy za Malou louží.