Anglické listy

Veselé i vážné postřehy ze životy za Malou louží

Anglické listy nyní i na blogu Idnes.cz

damijo.blog.idnes.cz

Stojí za kliknutí (na link, ne na obrázek)

http://echomagazin.com

Magazín pro Čechy a Slováky ve Velké Británii a Irsku.
http://echomagazin.com 

Věřím, věříš, věříme. Věříte?

Víra, křesťanství, náboženství

Vzkazník

Pošli emila

Klikni a uč se anglicky hravě

free vocabulary games

Oběšenec - anglická klasika

Homepage

Mateřská dovolená

Nebudu se zmiňovat o tom, že mateřská dovolená vlastně žádná dovolená není, protože o tom už se popsaly stohy papírů a zaníceným datlováním se ošoupalo tolik písmenek na klávesnicích, až hanba mluvit, a přesto se největšímu nasazení ženy v životě DOVOLENÁ dál říká.

Většina našich spoluobčanů se přesto shodne na tom, že pečovat o malé miminko je velice náročná práce, avšak spousta lidí skrytě sdílí pocit, že ženy si doma jen užívají a chodí s ostatními matkami kafrat do kaváren a cukráren. Nestydím se za to, že si to na mateřské užívám a že si, no ano, proč to nepřiznat,  s ostatními rekreantkami rády u kávičky pokafráme, pokud nám to ovšem naše omladina dovolí, což s přibývajícím věkem není tak samozřejmé.

 

Manželé nás maminek na mateřské sice musí chodit od pondělí do pátku do práce, ale mají tu výhodu, že když jim padne, mohou jít domů a teoreticky jsou volní, mohou odpočívat, koukat na televizi, číst noviny, jít ven, spát celou noc… Mateřství je navzdory tomu práce 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Starat se o Estherku mě ohromně baví a jsem moc ráda, že to můžu dělat, i když je to někdy únavné. Ne, že by to byla těžká práce, to ne. Nemusím tahat tuny železa jako manžel, ale tahat půl dne desetikilového kojence a přitom vařit, prát a neustále dítě, jež se mele jak kapr na suchu a vydává přitom zvuky džungle, přehazovat z jednoho boku na druhý, také není taková sranda. Nejtěžší je to psychické napětí, kdy vím, že musím být pořád ve střehu.

Estherka si sice dost vyhraje sama, a já jsem za to vděčná, nicméně sebou nemůžu jen tak mrskout na gauč, protože je třeba sledovat co dělá a jak to dělá. Jestli to úžasné ticho, jež se před chvílí rozhostilo, je důsledkem toho, že se opájí oblíbeným plyšáčkem, nebo jestli do sebe právě cpe titulní stránku The Independent. A tak nemohu vypnout, kdy chci nebo dokonce kdy potřebuji,  a pokud se o dítě zrovna nestará manžel nebo babička, musím být stále na příjmu a pořád mám pohotovost. A hlavně, nikdy nevím, na jak dlouho to bude. Jestli, když se Estherka už popáté za noc vzbudí, usne už za dvě minuty nebo až za dvě hodiny.

 

A protože jen spokojený rodič může být dobrý rodič, rozhodla jsem se v rámci duševní hygieny vyhradit si denně pravidelný čas na sebe. A tak, když Estherka kolem čtvrt na osm usne, začíná moje třičtvrtěhodinka. Ohřeji si večeři a při ní si čtu, což je jedna z mých nejoblíbenějších forem relaxace. A protože to tak dělám každý večer, mohu se i při sebenáročnějším dni těšit na svoji příjemnou chvilku, a ta mi zase dá sílu jít dál. A jelikož je to čas vyhrazený k odpočinku, nedělám si výčitky, že jen tak sedím a nedělám nic, za čím by byly vidět hmatatelné výsledky, jako třeba pověšené či dokonce vyžehlené prádlo, a o to víc si to užívám. A vůbec. Když i Bůh odpočíval, kdo jsem já, abych se honila od nevidím do nevidím?

 

Česko a Slovenskou jsou jediné země v Evropě, kde mateřská dovolená trvá tři, resp. čtyři roky. Zde na Britských ostrovech bylo nám maminkám až do nedávna vyměřeno šest měsíců a pokud žena pracovala pro zaměstnavatele alespoň půl roku, mohla doma zůstat rok. Po tuto dobu jí musel zaměstnavatel držet místo, ovšem druhý půlrok už nedostávala lautr nic. No, že by byl ten první půlrok nějak přeplacený... Takhle tomu bylo až do 31. března 2007. Od prvního apríla se ale vláda smilovala, vzala rozum do hrsti a umožnila zůstat maminkám (nebo tatínkům) doma s miminkem měsíců devět a pak tři měsíce neplaceně.

 

Pro ty, co musí do práce dřív než za rok, což se děje většinou z finančních důvodů, zde existuje spousta možností, kam novorozeně pohodit. Tak především zde fungují jesle a školka (obojí pod názvem nursery), a to již pro děti od tří měsíců. Dalším řešením je opatřit si nanny (v přesném překladu „chůva“, ale mně osobně to slovo přijde takové pohádkové) případně osobu pod titulem Childminder čili „hlídač dětí“. Cena za služby jeslemi poskytované je v Londýně  minimálně £150 týdně, nanny si zas za týden klidně účtují i £400. Otázkou tedy je, jestli se víc nevyplatí zůstat doma než předávat celou svojí výplatu osobě přebalující a krmící mého kojence, přestože bych se mohla těšit tím, jak úžasně zvyšuji zaměstnanost v regionu. Není proto divu, že spousta lidí se uchyluje ke známým a přátelům či „hlídačům dětí“ neregistrovaným, protože ti si účtují podstatně méně. Na druhou stranu pokud je miminko v péči registrované státem, má dospělák nárok na slevu na daních a větší šanci ze státu vyždímat nějaký ten přídavek.

 

Maminky, které se chystají po „dovolené“ zpět do práce, mají někdy obavy, že už normální práci nebudou zvládat, že budou úplně mimo, nebudou stíhat, že zaostaly s vědomostmi atd. atd. Takovýto přístup je přitom už dopředu degradující. Matka, jež se vrací z rekreace zpět na galeje, si především musí uvědomit, že život s miminkem jí na schopnostech neubral, ale naopak přidal. Kde jinde než se řvoucím kojencem se člověk naučí být tak flexibilní, pohotový, milý a shovívavý (dle hesla „náš zákazník, náš pán“) a umět si správně rozdělit úkoly a sestavit je podle důležitosti?

 

Já jsem se třeba díky Estherce naučila, že práce a  povinnosti se dělí v zásadě do dvou kategorií – 1. NUTNÉ a 2. MŮŽE POČKAT. „Nutné“ se pak dále dělí opět do dvou větví, a sice na a) dá se dělat s dítětem v náručí a b) nedá se dělat s dítětem v náručí, přičemž b) se větví na i) dá se dělat s dítětem v šátku a ii), nedá se dělat s dítětem v šátku.

Vypadá to komplikovaně, tak to zkusím přehledněji vyjádřit v primitivním grafu:

 

 

                                  a) dá se dělat s dítětem v náručí

               1. nutné

                                  b) nedá se dělat s dítětem v náručí                 i) lze dělat s dítětem v šátku

                                                                                                      ii) nelze dělat s dítětem v šátku

práce

 

 

 

 2. může počkat

 

Z grafu se dají vyvodit dvě zásadní skutečnosti. Jednak že téměř všechno může počkat nebo na druhou stranu téměř všechno se dá udělat. První důsledek by neměl být návodem k lenosti, ale spíš povzbuzením, že nikdy není tak zle, jak to vypadá. Jak jest však vidno, téměř všechno, co se nedá dělat s dítětem v náručí, může a musí počkat nejlépe na dobu, kdy potomek buď spí, anebo sice bdí, ale hraje si sám. V praxi ovšem zjistíme, že se toho dá i s dítětem v náručí udělat velká spousta, včetně telefonování, psaní mailů, vaření, praní, věšení prádla, skládání nádobí do myčky, vykládání nádobí z myčky ap. Pokud se k nějaké činnosti náhodou potřebují ruce dvě, jako je tomu třeba u krájení cibulky či drhnutí kastrolu, vypomůže šátek. Ale jinak se dá s robátkem zvládnout opravdu leccos – včetně použití záchodu v letadle!

 

My ženy na mateřské máme dovednosti, o kterých se druhým může jen zdát. Takže až půjdete do práce či na pohovor, zaměřte se na ně a rozhovořte se o svých schopnostech efektivního využívání času. Uvidíte, že jen málokdo vám v tom bude schopen konkurovat!

Žádné komentáře
 
Alena Damijo. Anglické listy. (c) Veselé i vážné postřehy ze životy za Malou louží.